Protože někteří žáci naší školy pilně střádali starý suchý chléb a housky, mohli se za odměnu a vlastně za výměnu,
podívat jak takový kůň vlastně vypadá. Nemuseli kvůli tomu jezdit až tak daleko, protože na Klínech
bydlí jeden hodný člověk, který zajistil celé odpoledne na koníčkách. A takhle to nějak vypadalo...

Honem, támhle je kůň .....ten je hezkej !....počkat, tohle přeci není kůň ... támhle ale jeden je.....méééé,zase vedle !

... a tak nakonec děti z města objevili skutečné koně, všichni si ho prohlédli, pohladili a vyfotili se u něj.

Když zjistili, že kůň není masožravec, už se vůbec nebáli a dokonce se na něm povozili.
Nakonec se jim na konících tak líbilo, že by mne vůbec nepřekvapilo, kdyby si o jednoho napsali Ježíškovi
na Vánoce, tak co vy na to rodiče ? No začněte sušit seno a střádejte suché rohlíky !