1.den

Nevím, kdo přišel s nápadem odjíždět ve 3 ráno, ale nikomu se moc vstávat nechtělo a tak asi 13ti hodinová cesta začala spánkem. Krátké přestávečky na WC a občerstvení a zase dál až do Sogliana !

Hned v podvečer nás čekalo v Soglianu dobré jídélko (pizza) a někteří z nás poprvé v životě viděli fontánu, byl to skutečný zážitek, obzvláště když se někteří zmáčeli od hlavy k patě.  Více na    videu     fontána

2.den

Druhý den nás překvapila "výtečná" snídani, kterou Italové pro velký úspěch z prvního dne neměnili po celý týden,
 takže někteří z nás si vypěstovali silnou alergii na suchary a sušenky !

Nejprve jsme se přivítali s panem starostou a pak vyrazili od kláštera, kde jsme spali na ukázku výroby sýrů v Soglianu.

Hned poté jsme navštívili muzeum papíru a prohlédli si i skvosty jako třeba knihu vykládanou zlatem !

Další muzeum bylo v tomtéž domě jen o patro níže a bylo věnované 2.světové válce na území Sogliana,
součástí muzea byl i malý kryt s ukázkou autentických zvuků bombardování. V temnotě sklepení jen při svíčkách v posedu na slamnících všem běhal mráz po zádech.

Dříve než jsme se vydali do místní školy, chvíli jsme relaxovali v místním parčíku.

Ve škole nás přivítal pan ředitel a vše nám překládala naše tlumočnice Jitka ( díky moc). Potom nám italské děti jakousi angličtinou přeříkaly cosi o rodné Itálii, moc jsme jim nerozuměli a navíc už jsme se strašně těšili na oběd,
 protože nám začalo kručet v břiše. Naštěstí ve školní jídelně vařili moc dobře, takže jsme se nacpali k prasknutí.

Kdo to s jídlem přehnal, litoval. V zápětí se totiž hned sportovalo. Dívky hájili naše národní barvy výborně
a ve volejbale zvítězili 2:1 na sety. Chlapcům se také vedlo, neboť uhráli remízu v italském národním sportu -
 ve fotbale a to i za podmínek, kdy nemohli střídat a v hale bylo kolem 35 stupňů celsia.

 3.den

Tento den jsme stávali poměrně brzy, neboť nás čekala tříhodinová cesta do Benátek. Jako první jsme navštívili ekologické muzeum, kde nám na modelu umělé laguny vysvětlil italský průvodce vše o životě v Benátkách. No a zatímco průvodce mluvil a mluvil, my čekali ve frontě na WC a poté ve frontě na lodičku, která nás po moři dovezla do samotných Benátek. Výlet lodí jistě patřil mezi ty nejhezčí zážitky z celého zájezdu.

V Benátkách jsme zažili nejednu horkou chvilku a to nejen proto, že bylo kolem 30 stupňů celsia,
ale i proto, že se nám dvě žákyně deváté třídy ztratily poté, co si odskočily do jedné z postraních uliček
 koupit kartáček na zuby. Pan ředitel se tedy prošel po památkách Benátek asi o 2 km více,
když tyto zbloudilé ovečky hledal. Nakonec je našel !!!  Kdože se to ztratil ? To se dozvíte z jedné z fotografií.
Benátky se všem líbili ale ke konci procházky už všechny nesmírně bolely nohy a většina z nás hledala vzácný úkaz
a to veřejné záchodky. Nakonec jsme se schvácení vrátili v podvečer do Sogliana.

 4.den

Jen jsme se ráno podívali z okna a bylo nám jasné, že nás čeká krásný den. Tento den jsme strávili u moře,
kde jsme si zařádili ve vodě i na pláži a zahráli si hry s  italskými  kamarády. Velkou část dne jsme také věnovali
mořské fauně a hledali v moři nejen mušle ale i živé kraby a jinou havěť. Abychom se neztratili a dobře se poznali,
dostali jsme na památku všichni hezké žluté kšiltovky.

Navečer jsme si udělali hezký večer spolu s italskou mládeží. Naši žáci předvedli krátké hudební vystoupení
i s písní v italštině, čímž vzbudili u posluchačů veliký obdiv a aplaus. Potom předvedli vystoupení také italští žáci
a nakonec se trumfovali v tanečních kreacích, kde nás hezky zastupovala Vlaďka Samcová a předvedla taliánům,
že nejsme žádní suchaři. Až po 23:00 jsme se vraceli do postýlek.

Podívejte se na  video  na kousek  italské písně  a také  tanec Vlaďky

 5.den

Poslední den jsme pak prožili v malém státečku San Marino nedaleko Sogliana. Sem už s námi naši italští přátelé nejeli. Prošli jsme si městečko a nakoupili si dárečky domů pro sebe i pro známé. Poobědvali jsme opět na pláži u moře a relaxovali před dlouhou cestou domů. Někteří žáci a žákyně se pokoušeli všemožnými způsoby zůstat v Itálii alespoň o pár dní déle, neboť se jim domu moc nechtělo. Někteří chtěli emigrovat, jiní se schovat za autobusem. Nejdále však v plánech na prodloužení pobytu v Itálii zašla Pavla, když si způsobila málem amputaci nohy, jen proto, aby strávila pár dní v italské nemocnici. Měla ale smůlu, že s námi jel šikovný zdravotní personál (p.uč.Lencová), který vše dal do pořádku na místě a bez velkého zdržení.

.

Po návratu od moře se balilo a také se krátil čas zpěvem a hrou na kytaru.
 Znovu přikládáme píseň z vodáku o Jirkovi Vlčkovi, protože se všem moc a moc líbila.  video    píseň o Jirkovi
Navečer nás čekalo ještě jedno pohádkové představení u příležitosti výročí školy, kde promluvil nejen ředitel školy, ale i starosta Sogliana a pak už jen poslední slzičky před odjezdem a zase 13 hodin jízdy.